Opustil jsi mě venku zničenou...
To neni to, co ja dělám...
To je špatné místo ...
K přemyšlení o Tobě...
Je to špatný čas...
Pro někoho nového...
Je to malý zločin...
A já nemám žádnou omluvu...
Seděla na velké rohové vaně.V ruce držela žiletku a pozorovali malý potůček krve který líně stékal z její žily.Jakoby cítila jak s její krví odchází i trápení a stesk.Zavřela oči a opět viděla jeho obličej.Obličej toho který jí tolik ublížil.Tolik jí ranil a přitom jí tolikrát přísahal svou lásku a věrnost, naprostou oddanost.Cítila jak slábne, s krví která jí vytékala z ruky jí pomalu unikal i život.Nechtěla to zastavit.Chtěla být konečně svobodná, nadechnout se a běžet, za tím světlem.
Je tohle v pořádku?...
Dej pryč mou zbraň když je nabitá...
Je to vše jak má být?...
Jestliže nevystřelíš, proč jsem já věřila že to zadržíš...
Je to vše jak má být?...
Dej pryč mou zbraň když je nabitá...
Je to vše jak má být?...
S Tebou......
Myslela si že je pro něj jenom břemeno.Ona i život který nosila pod srdcem.
***
Seděl za dveřmi na zemi.V ruce třímal kytice rudých růží a postupně trhal její plátky.Chtěl se jí omluvit za to co ve vzteku řekl než odešel.Těch pár slov ho bodalo v duši tak moc že skoro nemohl dýchat.Ale bál se vejít dovnitř a omluvit se té kterou tolik miloval.Kdyby věděl..že ona umírá..
Opustila jsi mě venku zničeného..
To neni to, co ja chci...
To je špatný druh místa...
K podvádění Tebe ...
Je to zlý čas..
Ona kvůli tomu mě vláčí ...
Je to malý zločin...
A ja nemam žádnou omluvu
Je s Tebou vše v pořádku?